Uchikatsu del Monte de Haya

Měla jsem několik pejsků. Můj nejmilejší pejsek této rasy byl a bude Uchikatsu. Pocházel z chovatelské stanice paní Ing. Petrusové. Jinak byl pro mne Urášek, Urýš, Myšáček, prostě pejsek ještě s dalšími přezdívkami. Plemeno Shiba jsem poprvé uviděla a zaujalo mne na mezinárodní výstavě psů v Č. Budějovicích. Měla jsem doma velké osobní starosti a hledala jsem blízký kontakt s přírodou. Nějak se k ní přitisknout a nabrat energii. U tohoto plemene, které se řadí mezi primitivní jsem nejvíce ocenila jeho samostatnost, čistotnost a určitou povahu osobnosti. Počátkem byla malá shibinka Ashika. Ta mě uvedla do tajů plemene. Brzy jsem se dívala po hezkém a kvalitním pejskovi. A ze štěněte Urýška si myslím, že opravdu vyrostl. Narodil se 4.9.1999. V listopadu jsme si jej dovezli donů. Ač sněžilo, chtěl prostě ven do boudičky, ale musel být doma. Teta fena Aschika jej však mateřky nepřivítala. Musel poslouchat a měl od ní dané psí pravidla. V určitém věku si však vydobyl své postavení před fenou. Byl velmi poslušný. Jeho krédem bylo – za míčkem, fenečkou a žrádlem světa kraj. Rád přebíral a kradl v čistém prádle ponožky. Na výstavách se choval decentně a spokojeně. Neměla jsem tolik času na výstavy v cizině a i tak si vybojoval titul Ich – Interšampion v 11-ti letech. Choval se vždy k fenám jako gentleman. Vychovával i malou japonku Aj. Vzpomínky na něj budu stále mít. Děkuji mu a jsem mu vděčná, že mě chránil zdraví. Byl to opravdu velký psí kamarád. Odešel stářím ve věku 15 roků a 7 měsíců.

MUDr. Eva Syslov