Aj Go Tousousakurasou

Byl její čas. Malá Aj Go nastoupila do letadla a vydala se na svou životní pouť. Ta ji byla dána osudově. Opustila své sourozence, rodiče a domovinu. Velmi obtížnou kulturu a zvyky chráněné budhou. Sama určitě cítila, že ji někdo, někde daleko hodně potřebuje.

Byla velmi odvážná a svá. Cítila se domorodou představitelkou svého plemene. Vycítila zde od lidí neupřímnost a negativní energii. Tyto kontakty ji však zraňovaly.

Primitivní zvyky, bojovnost, ostražitost a velké sebevědomí si nesla sebou. Bylo asi opravdu nutné si zachovat něco z těchto povahových rysů, aby zde přežila. Bylo to nutné pro její adaptaci a adaptaci jejích potomků.

Osůbka, která na ní po předání na letišti čekala, se ji zdála milá a tak se jí stulila do klína. Byla cestou velmi unavená velkými změnami. V novém domově našla své kamarády. Dala si za úkol ochraňovat svou osůbku, která ji v novém domově přivinula. Věděla, že přerušuje pravidla hierarchie. Ale život je život.

V jejím životě se stále prolínaly nové situace. Poznala lidi pozitivní i negativní. Někdy až opovržení. Některé osoby ji vlastně vůbec nepřijaly. Nechtěla měnit své japonské geny a zásady. To ji vštípila její domovina. Svou paní a svůj nový domov však milovala nadevše. Ochraňovala ji, ale také ji projevovala své nevůle. Prostě ji ukazovala jakou cestou jít. Věděla, že životní situaci neměla jednoduchou. Když se cítila velmi provinile, přitiskla se k ní na polštář.

Chovatelsky přinesla novou krev z domoviny a předala ji svému potomstvu. Myslím, že nemusí být smutná.

---Byl opět její čas – čas Boží dne 2. 5. 2016. Osud dal, že jsem nemohla být s ní. Nebo to tak snad mělo být? Chtěla nyní toto zvládnout sama a tak u toho svou milovanou osůbku nechtěla?

Tak velmi ji milovala, že nechtěla aby se trápila. Věděla, že dostala upřímnou opětovanou lásku, neb mezi těmi dvěmi dušemi bylo velké pouto, ač to tak někomu jinému nepřipadalo. To si sami mezi sebou řekli cestou mořských vln bouřlivého oceánu.

MUDr. Eva Syslová